|
|
Fosfolipázy A2 v myokardu a oxidační stres
Závišková, Kristýna ; Míčová, Petra (vedoucí práce) ; Chytilová, Anna (oponent)
Choroby srdce a cév, při kterých hraje významnou roli i oxidační stres, jsou nejčastější příčinou úmrtí v rozvinutých zemích. Proto se výzkumy zaměřují na objasnění signálních drah a jejich komponent, které působí při těchto procesech. Jedním z možných klíčových faktorů mohou být fosfolipázy A2. Jde o enzymy, které hydrolyzují acylesterovou vazbu na druhém uhlíku fosfolipidů, kde se většinou vyskytují nenasycené mastné kyseliny, které díky svým dvojným vazbám snáze podléhají oxidační modifikaci. Dělí se do pěti tříd: sekretované, cytosolické, na kalciu nezávislé, krevní destičky aktivující faktor acetyl- hydrolázy a lysozomální fosfolipázy A2. Liší se požadavkem na vápenaté ionty pro svou aktivitu, molekulární hmotností, polohou disulfidických můstků a sekvencí aminokyselin v aktivním centru. Jejich hlavní význam spočívá v udržení stability a integrity membrány a zajištění produkce celé řady lipidových signálních molekul (volné mastné kyseliny, lysofosfolipidy, eikosanoidy). Role fosfolipáz A2 při oxidačním stresu v myokardu je dvojí. Působí pozitivně, protože ochraňují membránu před oxidačním stresem díky vyšší afinitě k odstraňování peroxidovaných mastných kyselin z membránových fosfolipidů. Na druhou stranu při patologických stavech (ischemie/reperfúze) mohou buňku poškozovat, protože...
|
|
|
Ischemická tolerance srdcí hypertenzních potkanů
Jelínek, Jan ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Sotáková, Dita (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo shrnout současné poznatky vlivu ischemicko-reperfuzního poškození na myokard hypertenzních jedinců. První část je zaměřena na popis ischemie, reperfuze a změn metabolizmu myokardu při těchto dějích. Mezi tyto změny patří například nekróza či apoptóza buněk myokardu. Druhá část popisuje zatím známé kardioprotektivní fenomény. Porovnává jejich účinky a detailněji popisuje signalizaci preconditioningu, druhého okna preconditioningu a postconditioningu. Třetí část je zaměřena na popis rizikových faktorů souvisejících s ICHS a hypertenzí. Dále také na dělení hypertenze, způsoby klinické a experimentální léčby hypertenze, popis vybraných laboratorních kmenů hypertenzních potkanů. V poslední části bakalářské práce popisuji vliv hypertenze na I-R poškození v laboratorních studiích. Ve většině studií byl použit kmen spontánně hypertenzních potkanů. Jako normotenzní kontrola byl nejčastěji používán kmen Wistar-Kyoto. Pro některé další experimenty byl použit transgenní kmen potkanů TGR. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Cardiac ischemic tolerance in rats subjected to adaptation to chronic hypoxia and physical exercise: the role of TNF-alpha.
Svatoňová, Anna
Kardiovaskulární choroby jsou zodpovědné za více než 50% celkové úmrtnosti a proto patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory zdraví. Ischemická choroba srdeční patřící mezi ně je hlavní příčinou úmrtnosti vůbec. Z celého spektra různých kardioprotektivních fenoménů jsme si vybrali: 1) adaptaci na chronickou normobarickou hypoxii (CNH) jako tradiční experimentální model používaný v naší laboratoři a 2) protektivní efekt fyzické zátěže, který v posledních letech představuje slibný a klinicky významný protektivní mechanismus. Disertační práce je založena na dvou publikacích. Cílem první studie bylo charakterizovat expresi hlavního prozánětlivého cytokinu, TNF-α, v srdcích potkanů adaptovaných na chronickou normobarickou hypoxii (CNH). Chronické podávání inhibitoru TNF-α, infliximabu, bylo použito pro upřesnění role TNF-α v CNH. Ukázali jsme, že zvýšená hladina TNF-α v srdci během adaptace na CNH se podílela skrz svůj receptor TNFR2 a jaderný faktor κB na aktivaci protektivní redoxní signalizace se zvýšenou antioxidační ochranou. Tato adaptativní cesta se účastní protektivního efektu CNH na snížení velikosti infarktu myokardu. Cílem druhé studie bylo zjistit, zda fyzická zátěž a CNH mohou mít aditivní účinek v ochraně potkaního srdce. Zjistili jsme, že jak CNH tak i fyzická zátěž snižují velikost...
|
|
|
Vztah reperfuze plicních tepen po akutní plicní embolii k rozvoji chronické tromboembolické plicní hypertenze.
Mrózek, Jan ; Jansa, Pavel (vedoucí práce) ; Maxová, Hana (oponent) ; Hutyra, Martin (oponent)
Souhrn Vztah reperfuze plicních tepen po akutní plicní embolii k rozvoji chronické tromboembolické plicní hypertenze Porucha reperfuze, respektive porucha rezoluce tromboembolů, je klíčovým faktorem vedoucím od akutní plicní embolie (PE) k chronické tromboembolické plicní hypertenzi (CTEPH). V naší práci jsme hodnotili incidenci, rizikové faktory a klinický dopad poruchy reperfuze po plicní embolii. Soubor a metodika: Celkem 85 pacientů po první epizodě PE bylo klinicky, scintigraficky a echokardiograficky sledováno 6, 12 a 24 měsíců po příhodě PE. Výsledky: Perzistující defekty perfuze na perfuzním scintigramu plic byly přítomny po 6 měsících u 23,5 % pacientů, po 12 měsících u 24,9 % pacientů a po 24 měsících u 18,6 % pacientů. Pacienti s perzistujícími defekty při kontrole v 6. měsíci byli obéznější (BMI 30,8 vs 28,3, kg/m2; p 0,012) a měli vyšší hladinu hemoglobinu při iniciální plicní embolii (143,0 vs 136,0 g/l; p 0,012). Pacienti s perzistujícími defekty ve 12. měsíci byli rovněž obéznější (BMI 31,1 vs 28,5kg/m2; p 0,016) a měli vyšší hladinu hemoglobinu při iniciální plicní embolii (144,0 vs 136,0; p 0,007). Pacienti s perzistujícími defekty perfuze ve 24. měsíci po PE byli starší (67,7 vs 55,0; p 0,02), měli vyšší hemoglobin při iniciální PE (144,5 vs 136,0; p 0,031) a jejich iniciální plicní...
|
|
|
Cardiac ischemic tolerance in rats subjected to adaptation to chronic hypoxia and physical exercise: the role of TNF-alpha.
Svatoňová, Anna ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Maxová, Hana (oponent) ; Szárszoi, Ondrej (oponent)
Kardiovaskulární choroby jsou zodpovědné za více než 50% celkové úmrtnosti a proto patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory zdraví. Ischemická choroba srdeční patřící mezi ně je hlavní příčinou úmrtnosti vůbec. Z celého spektra různých kardioprotektivních fenoménů jsme si vybrali: 1) adaptaci na chronickou normobarickou hypoxii (CNH) jako tradiční experimentální model používaný v naší laboratoři a 2) protektivní efekt fyzické zátěže, který v posledních letech představuje slibný a klinicky významný protektivní mechanismus. Disertační práce je založena na dvou publikacích. Cílem první studie bylo charakterizovat expresi hlavního prozánětlivého cytokinu, TNF-α, v srdcích potkanů adaptovaných na chronickou normobarickou hypoxii (CNH). Chronické podávání inhibitoru TNF-α, infliximabu, bylo použito pro upřesnění role TNF-α v CNH. Ukázali jsme, že zvýšená hladina TNF-α v srdci během adaptace na CNH se podílela skrz svůj receptor TNFR2 a jaderný faktor κB na aktivaci protektivní redoxní signalizace se zvýšenou antioxidační ochranou. Tato adaptativní cesta se účastní protektivního efektu CNH na snížení velikosti infarktu myokardu. Cílem druhé studie bylo zjistit, zda fyzická zátěž a CNH mohou mít aditivní účinek v ochraně potkaního srdce. Zjistili jsme, že jak CNH tak i fyzická zátěž snižují velikost...
|
|
|
Reaktivní formy kyslíku a jejich úloha při poškození myokardu
Selingerová, Josefína ; Kalous, Martin (vedoucí práce) ; Rauchová, Hana (oponent)
Srdeční tkáň je velmi citlivá k nedostatku kyslíku. Ischemie a následující reperfuze jsou zdrojem metabolických a strukturních změn, vedoucích k nezvratnému poškození tkáně a buněčné smrti. Za těchto podmínek je klíčová zvýšená produkce reaktivních forem kyslíku (ROS). ROS jsou vysoce reaktivní molekuly, obsahující nejméně jeden nepárový elektron. V organismu vznikají jako přirozené meziprodukty aerobního metabolismu. Za fyziologických podmínek k ochraně proti ROS přispívají mitochondrie v díky svým antioxidačním systémům a inhibitoru ATP syntázy. Za patologických podmínek jsou oproti tomu jedním z největších zdrojů ROS a jsou zodpovědné za buněčnou smrt. Tato práce pojednává o změnách v buňkách při ischemii a následné reperfuzi. O tom jakým způsobem je ovlivněna iontová homeostaze a koncentrace ATP, ale především proč dochází ke snížení aktivity jednotlivých komplexů elektron-transportního řetězce.
|
|
|
Cardiac ischemic tolerance in rats subjected to adaptation to chronic hypoxia and physical exercise: the role of TNF-alpha.
Svatoňová, Anna
Kardiovaskulární choroby jsou zodpovědné za více než 50% celkové úmrtnosti a proto patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory zdraví. Ischemická choroba srdeční patřící mezi ně je hlavní příčinou úmrtnosti vůbec. Z celého spektra různých kardioprotektivních fenoménů jsme si vybrali: 1) adaptaci na chronickou normobarickou hypoxii (CNH) jako tradiční experimentální model používaný v naší laboratoři a 2) protektivní efekt fyzické zátěže, který v posledních letech představuje slibný a klinicky významný protektivní mechanismus. Disertační práce je založena na dvou publikacích. Cílem první studie bylo charakterizovat expresi hlavního prozánětlivého cytokinu, TNF-α, v srdcích potkanů adaptovaných na chronickou normobarickou hypoxii (CNH). Chronické podávání inhibitoru TNF-α, infliximabu, bylo použito pro upřesnění role TNF-α v CNH. Ukázali jsme, že zvýšená hladina TNF-α v srdci během adaptace na CNH se podílela skrz svůj receptor TNFR2 a jaderný faktor κB na aktivaci protektivní redoxní signalizace se zvýšenou antioxidační ochranou. Tato adaptativní cesta se účastní protektivního efektu CNH na snížení velikosti infarktu myokardu. Cílem druhé studie bylo zjistit, zda fyzická zátěž a CNH mohou mít aditivní účinek v ochraně potkaního srdce. Zjistili jsme, že jak CNH tak i fyzická zátěž snižují velikost...
|
|
|
Ischemická tolerance srdcí hypertenzních potkanů
Jelínek, Jan ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Sotáková, Dita (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo shrnout současné poznatky vlivu ischemicko-reperfuzního poškození na myokard hypertenzních jedinců. První část je zaměřena na popis ischemie, reperfuze a změn metabolizmu myokardu při těchto dějích. Mezi tyto změny patří například nekróza či apoptóza buněk myokardu. Druhá část popisuje zatím známé kardioprotektivní fenomény. Porovnává jejich účinky a detailněji popisuje signalizaci preconditioningu, druhého okna preconditioningu a postconditioningu. Třetí část je zaměřena na popis rizikových faktorů souvisejících s ICHS a hypertenzí. Dále také na dělení hypertenze, způsoby klinické a experimentální léčby hypertenze, popis vybraných laboratorních kmenů hypertenzních potkanů. V poslední části bakalářské práce popisuji vliv hypertenze na I-R poškození v laboratorních studiích. Ve většině studií byl použit kmen spontánně hypertenzních potkanů. Jako normotenzní kontrola byl nejčastěji používán kmen Wistar-Kyoto. Pro některé další experimenty byl použit transgenní kmen potkanů TGR. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Fosfolipázy A2 v myokardu a oxidační stres
Závišková, Kristýna ; Míčová, Petra (vedoucí práce) ; Chytilová, Anna (oponent)
Choroby srdce a cév, při kterých hraje významnou roli i oxidační stres, jsou nejčastější příčinou úmrtí v rozvinutých zemích. Proto se výzkumy zaměřují na objasnění signálních drah a jejich komponent, které působí při těchto procesech. Jedním z možných klíčových faktorů mohou být fosfolipázy A2. Jde o enzymy, které hydrolyzují acylesterovou vazbu na druhém uhlíku fosfolipidů, kde se většinou vyskytují nenasycené mastné kyseliny, které díky svým dvojným vazbám snáze podléhají oxidační modifikaci. Dělí se do pěti tříd: sekretované, cytosolické, na kalciu nezávislé, krevní destičky aktivující faktor acetyl- hydrolázy a lysozomální fosfolipázy A2. Liší se požadavkem na vápenaté ionty pro svou aktivitu, molekulární hmotností, polohou disulfidických můstků a sekvencí aminokyselin v aktivním centru. Jejich hlavní význam spočívá v udržení stability a integrity membrány a zajištění produkce celé řady lipidových signálních molekul (volné mastné kyseliny, lysofosfolipidy, eikosanoidy). Role fosfolipáz A2 při oxidačním stresu v myokardu je dvojí. Působí pozitivně, protože ochraňují membránu před oxidačním stresem díky vyšší afinitě k odstraňování peroxidovaných mastných kyselin z membránových fosfolipidů. Na druhou stranu při patologických stavech (ischemie/reperfúze) mohou buňku poškozovat, protože...
|
|
|
Kardioprotektivní účinky adaptace na fyzickou zátěž
Zajíčková, Pavlína ; Neckář, Jan (vedoucí práce) ; Míčová, Petra (oponent)
Ischemicko-reperfúzní poškození myokardu je jednou z hlavních příčin úmrtnosti v důsledku kardiovaskulárních onemocnění. Vzhledem k tomu, že každým rokem přibývá stále více pacientů s tímto onemocněním, je předmětem zájmu klinické i experimentální kardiologie vytvoření programu prevence. Jednou z možností je pravidelná fyzická aktivita, jejíž ochranný vliv na ischemický myokard byl opakovaně prokázán. Stále, ale není určeno, jaký druh fyzické aktivity a intenzita jsou nejvhodnější. Další neznámou jsou mechanismy, které jsou za ochranu srdce vyvolanou pravidelnou fyzickou zátěží zodpovědné. Tato práce je zaměřena na ischemickou chorobu srdeční, možné způsoby tréninku a potenciální mechanismy navozující zvýšenou odolnost srdce k ischemii.
|
host ::
RSS.